Univerzita Karlova uctila památku Jana Palacha

U pamětní desky věnované studentu Janu Palachovi (autor ak. Sochař Olbram Zoubek), která je umístěna na budově Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí se v pátek v podvečer sešli při pietním aktu rektor UK prof. Tomáš Zima a další akademičtí funkcionáři, studenti a veřejnost.

Z projevu JM rektora UK prof. Tomáše Zimy:

Vážení hosté, kolegyně, kolegové, vážení přátelé,

sešli jsme se zde, abych si připomněli smutnou událost z ledna roku 1969, kdy, jak dobře víte, se na pražském Václavském náměstí zapálil tehdy dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. O tři dny později svým zraněním podlehl. Svým činem chtěl vyburcovat své spoluobčany, aby se postavili nastupující normalizaci. Ačkoliv na jeho protest i smrt bezprostředně reagovaly statisíce lidí, dalšímu omezování občanských svobod se bohužel zabránit nepodařilo. Tento čin tehdy znamenal naději pro více jak jednu nebo dvě generace lidí.

Od této události uplynuly již více než čtyři desítky let, přesto čin tohoto mladého člověka stále vybízí k zamyšlení nad základními otázkami lidského života. Mnohdy je považován jeho čin jako nesmyslný a krajní, ale je bez diskuze, že v dané chvíli ovlivnil nejméně jednu generaci lidí a jasně prokázal nejenom Čechům, Slovákům, ale i směrem do zahraničí, že ne všichni obyvatelé tehdejšího Československa se smířili s totalitou.

Pro mne osobně je Jan Palach jednou z nejvýznamnějších osobností boje proti totalitě. Jeho čin nesmí být nikdy zapomenut. Myslím si, že především v dnešní době bychom si i díky jeho činu měli připomínat, že svoboda a demokracie není věc běžná a že bez našeho přičinění můžeme tyto hodnoty lehce ztratit. S Janem Palachem je spojena řada konkrétních míst. Některá z nich s jeho životními osudy přímo souvisí, jiná je naopak připomínají výhradně symbolicky. Na několika místech v Čechách, kde Jan Palach v různých obdobích svého života pobýval, byly v minulosti odhaleny pamětní desky. Jeho čin také doma (Všetaty, Mělník a Praha) i v zahraničí (Belgie, Itálie, Švýcarsko a Velká Británie) připomíná několik pomníků, kde se konají pravidelná pietní setkání. V mnoha městech nyní existují ulice, nábřeží či náměstí pojmenované po Janu  Palachovi. Palachovo jméno přijalo po roce 1989 do svého názvu také několik základních i středních škol.

Jedním z těchto míst je také náměstí, na kterém stojí budova Filozofické fakulty UK, kde jsme se dnes sešli a kde je umístěna pamětní deska Janu Palachovi, zhotovená sochařem Olbramem Zoubkem. Palachovo výročí – dnes 46 let od sebeupálení a potažmo 26 let od tzv. Palachova týdne – má, zdá se, stále větší váhu. Proč? Při vysvětlování bychom se neobešli beze slov jako hrdinství, hodnoty, pravda. A řada lidí má pocit, že minulost – časy, kdy jim bylo dvacet, třicet let – nesmí upadnout do zapomnění. Přeje si vracet se ve vzpomínkách.

Více informací o pietní akci věnované památce Jana Palacha se dozvíte na webovém portálu Univerzity Karlovy.

Označeno v Vysoké školství