Získali jsme zpět prestiž i velké partnery

REKTOR UNIVERZITY KARLOVY PROFESOR TOMÁŠ ZIMA ŘEKL PRÁVU:

Profesor MUDr. Tomáš Zima vede už pět let Univerzitu Karlovu, která je v zahraničí nejuznávanější českou vysokou školou. V končícím roce však kromě „všedních“ starostí o téměř 50 tisíc studentů, přes 8000 zaměstnanců a sedmnáct fakult i dalších zařízení řešil také otázky týkající se klimatických změn, vztahů s Čínou a čelil stávce studentů…

* Jaký byl rok 2019 pro Univerzitu Karlovu?

Pro univerzitu to byl úspěšný rok. V rámci aliance 4EU+, kterou máme s pařížskou Sorbonnou a univerzitami v Heidelbergu, Varšavě, Miláně a Kodani, jsme podali na začátku roku přihlášku k pilotnímu projektu Evropské komise „European Universities“. Naše aliance 4EU+ byla vyhodnocena Evropskou komisí jako jedna z nejlepších na kontinentu. Aliance se úspěšně rozjíždí a je velmi silná, což beru i jako velký potenciál do budoucnosti, a také potvrzení znovu získaného prestižního postavení Univerzity Karlovy v Evropě. Ve zkratce mohu říci, že připravujeme faktickou evropskou univerzitu. Za úspěch považuji i získání několika nových ERC Grantů, které jsou v Evropě velmi prestižní. Na univerzitě jich už běží sedm, další začne v lednu. Významný podíl na nich mají zejména matematicko-fyzikální a přírodovědecká fakulta.

* Co z toho vyplývá pro studenty a pedagogy?

Aliance 4EU+ studentům i pedagogům otvírá nové možnosti díky novým programům. Plánem je, aby v rámci studijních programů studenti strávili část výuky v Praze a část třeba v Heidelbergu nebo na Sorbonně. Hlavními pilíři programů jsou změny ve společnosti, zdraví a stárnutí populace, informatika a umělá inteligence a v neposlední řadě biodiverzita a udržitelnost. Už nyní se studenti setkávají při společných akcích, které sami připravují.

* Má UK partnerské vztahy ještě s jinými univerzitami v Evropě?

Kromě již zmíněné aliance 4EU+ patří k našim strategickým partnerům univerzita v Curychu nebo Univerzita St. Andrews, která byla letos vyhodnocena jako nejlepší univerzita ve Velké Británii. Úzké vazby máme na univerzity v našem regionu, jako jsou Humboldtova univerzita v Berlíně nebo Vídeňská univerzita. Spolupracujeme rovněž s Macquarie University v Sydney či Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě. Okruh partnerských univerzit, a tudíž možností pro naše studenty a učitele a vědce, je hodně široký a prestižní.

* Rozvíjí se spolupráce i s domácími univerzitami a vysokými školami?

Ustanovili jsme Asociaci výzkumných univerzit České republiky, v níž je kromě té naší také Masarykova univerzita v Brně, Palackého univerzita v Olomouci, ČVUT a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. V rámci asociace se budeme snažit prosazovat principy velmi kvalitní a kompetitivní vědy, protože jen tak můžeme být úspěšní. Pokud ale chce Česká republika, aby její univerzity a vysoké školy byly mezi nejlepšími, musí diverziíikovat jejich financování.

* Letos společnost oslavila významná výročí, v nichž důležitou roli sehráli studenti…

Připomněli jsme si listopadové události z let 1939 a 1989. Právě v nich sehráli důležitou roli i studenti z naší univerzity. Události před třiceti roky postupně navrátily Univerzitu Karlovu mezi uznávané evropské a světové univerzity. Otevřeli jsme se po mnoha desetiletích světu v oblasti bádání a výuky a zaujali významné postavení, které jí náleží.

* Před výročím sametové revoluce ale probíhala na rektorátu Univerzity Karlovy klimatická okupační stávka. Jak vážný to byl problém?

Šest dní trvajícího protestu ve vestibulu univerzity se zúčastnilo asi dvacet osob. Podle našich informací studentů Univerzity Karlovy mezi nimi bylo asi pět. Jedním z požadavků stávkujících mladých lidí bylo, aby měla univerzita nulovou uhlíkovou stopu. Téma bereme vážně, činíme mnohá opatření. Někdy mi ale připadá, jako by se o klimatu až do současné doby nemluvilo, a nikdo se jím nezabýval. U nás na univerzitě funguje už desítky let centrum životního prostředí, které dělá odborná stanoviska a návrhy, jak řešit klimatické změny a znečišťování ovzduší. Intenzivně na tom pracují odborníci i studenti z několika našich fakult. Nejsou to problémy, o nichž bychom bez Grety Thunbergové nevěděli. Nijak tím nesnižuji její úsilí a snahy, ale před úřady se náprava nevysedí. Určitě je však správné, aby společnost tlačila na politiky, chtěla nápravu, protože řešení vyžaduje spoustu práce, která není krátkodobá. Problém životního prostředí je celosvětový a nezná hranice. Pokud se s tím nebudou největší znečišťovatelé jako Čína, Indie nebo Spojené státy americké zabývat, moc se toho nezmění. A v jejich případě se jedná o dvě a půl miliardy lidí.

* Vidíte konkrétní řešení klimatických problémů?

Změny klimatických problémů a jejich řešení se budou odehrávat v nových technologiích, které šetří energie, budou obnovovat zdroje a používat i nové zdroje energie, jako jsou třeba přílivové vlny či auta na vodíkový pohon. Před vědci stojí řada otázek, týkajících se například uhelných, jaderných, větrných i solárních elektráren. jejich přínosu, ale i negativ, která je třeba nejprve vyřešit v laboratořích.

* Zdánlivě malicherné je třídění odpadu, ale souvisí s tím…

V této souvislosti musím říct, že lidé v České republice patří mezi špičku v třídění odpadu, bohužel například Praha není schopná tříděný odpad včas odvážet, takže kolem kontejnerů je velký nepořádek. Na fakultách jsou běžné kontejnery na třídění odpadu, zároveň jsem rád, že se masivně třídí na kolejích, kde jsou nainstalovány i kontejnery na baterie či staré oblečení.

* Zabýváte se i řešením problému s nedostatkem vody?

Tím se zabývají naši odborníci velmi intenzivně. Podílejí se i na přípravě ústavního zákona na ochranu vody, spolupracují s kraji, městy či lokalitami, ale i s Povodím Vltavy. Hledají řešení, jak vodu v krajině zadržovat, což se týká i Prahy. Při vypisování veřej -ných zakázek pro univerzitu budeme také vyžadovat, aby nám firmy, které se budou o zakázku ucházet, deklarovaly, jak se chovají k životnímu prostředí. Při rekonstrukcích hledáme rovněž řešení, aby buAle dovy byly málo energeticky náročné nebo energeticky soběstačné. Například chystaný projekt nového univerzitního kampusu na Albertově je již připraven tak, že budova bude energeticky neutrální.

* V posledních týdnech se na UK diskutovala otázka, jak pracovat se sponzory. Proč vlastně univerzity a vysoké školy potřebují peníze od sponzorů, když je financuje stát?

Jsem rád, že se vůbec otevřela debata o podpoře z privátní sféry. Může se zdát až směšné, proč univerzita uzavírá smlouvy se sponzory na desetitisíce či statisíce korun, když má roční rozpočet jedenáct a půl miliardy. Rozpočet je ale přesně určen na vzdělávací činnost, vědecké a investiční projekty a podobně. my potřebujeme finance i na společenskou a zájmovou činnost, kupříkladu na sport, ale také na dny otevřených dveří, výstavy a další společenské akce, které ze státních či dotačních peněz financovat nemůžeme. Bohužel, podpora nejen Univerzity Karlovy z privátního sektoru je velmi malá. Největší sponzoři dávají jeden milion korun. Když to srovnám s podporou profesionálních sportovních klubů a některých kulturních akcí, tak jsou to drobné. V zahraničí jsou na tom v tomto směru univerzity mnohonásobně lépe.

* Máte nastavena nějaká kritéria, kdo může univerzitu podporovat?

Máme tým lidí, včetně významného profesora Jiřího Přibáně z Velké Británie, kteří na těchto kritériích pracují a budou debatovat i o tom, jak tuto činnost rozšířit. Vím, že některé zahraniční univerzity mají partnery, kteří by u nás z různých důvodů neprošli. Otázkou je, kdo bude definovat, co je dobrý sponzor, protože dělá dobro, a co špatný, protože se zabývá věcmi, které mnozí lidé odsuzují. Náš tým by měl začátkem příštího roku definovat pravidla, kdo může a kdo nemůže být partnerem Univerzity Karlovy. Diskutují se i varianty založení nadačního fondu Univerzity Karlovy. Hodláme oslovovat partnery z různých oblastí a chceme se obrátit i na naše absolventy.

* Problematické se zdá i fungování Česko-čínského centra, které mělo koordinovat na univerzitě spolupráci s čínskými univerzitami. Jak to s ním vypadá?

Několikrát jsme informovali o tom, že financování tohoto centra nikdy nebylo spojeno se státními penězi z Čínské lidové republiky. Se zástupci fakult jsme diskutovali spolupráci s čínskými univerzitami. Jedním z problémů, který se řeší a může mít až trestněprávní důsledky, je, když si jedna osoba zřídí své s. r. o., které se jmenuje stejně jako instituce, kterou reprezentuje v rámci univerzity, což je proti všem pravidlům. V této věci běží audit a šetření. Podle závěrů potom určíme další postup. Zájem z čínské strany je velký, letos jsme dokonce odmítli osm nebo devět tamních univerzit. Podobně jako prestižní univerzity z USA, Velké Británie či Německa chceme i my spolupracovat se špičkovými a předními čínskými univerzitami, a to v oblastech výzkumu a výměny studentů, např. s univerzitami v Pekingu, v Šanghaji nebo v Nankingu. Spolupráce musí probíhat v akademické rovině. Jsme si vědomi, jak důležitá je ochrana know-how a informací, o které je velký zájem, nejen z Číny.

* Jak to vypadá s projektem Sinopsis, který se zabývá^ mimo jiné informacemi o Číně?

Tento projekt vytvářejí zkušení kolegové a kolegyně z Ústavu sinologie FF UK, kteří mají bohaté zkušenosti s Čínou. Cílem projektu je informovat veřejnost o dění v Číně. Uvědomujeme si, že informace z médií a informace od akademiků mají přeci jenom jinou váhu.

* Projekty, o nichž jsme hovořili, jsou finančně velmi náročné. Rozpočet pro vysoké školy se má příští rok zvýšit o 1,9 miliardy korun. Je to dostačující částka?

Vždy si říkáte, že peněz by mohlo být víc. Jsem rád, že rozpočet roste, což se nám podařilo společnými silami prosadit v roce 2017. Školství obecně je u nás možná patnáct let podfinancované, což zanechává hluboké důsledky na ohodnocení pedagogů, jejich postavení ve společnosti i dalších věcech. Je však třeba ocenit, že vláda má v posledních letech školství za jednu z priorit a rozpočet narůstá. Ale stále tu zůstává obrovský deficit, takže by bylo třeba přidat jednorázově deset patnáct miliard. Bylo by dobře, kdyby rozpočet rostl meziročně o dvě, ideálně o tři miliardy. Podíl k HDP ale stále stagnuje, je to cca 0,5 procenta. Vyspělé evropské země do vysokého školství investují jedno procento. V Rakousku dostává v přepočtu 70 miliard korun, české 25 miliard ročně. Jde přece o investice do mladých lidí a jejich i naší budoucnosti, aby byli úspěšní.

* V českém školství se nyní vede diskuse o povinné maturitě z matematiky. Přikláníte se k názoru, aby byla povinná, nebo nikoliv?

Já jsem pro. Je potřeba, aby každý, kdo skládá zkoušku z dospělosti, uměl svůj mateřský jazyk, cizí jazyk a aby uměl počítat. O maturitě z angličtiny nikdo ani nezapochybuje, ale matematiku, ať je jakkoliv složitá, využije také každý. Podle mne by měla být maturita z matematiky víceúrovňová, jiná třeba pro studenty gymnázií nebo střední školy, kde patří matematika k základním předmětům, a jiná pro studenty učňovských škol s maturitou. Člověk musí umět počítat, a o tom, že to v Česku lidé neumějí, svědčí i fakt, že deset procent obyvatel spadlo do dluhové pasti, protože si věci nedovedli správně spočítat. Přitom je to jednoduchá trojčlenka. Diskuse o maturitě z matematiky mi někdy připadá jako populistická záležitost. Když jsou proti ní třeba piráti, z nichž mnozí jsou vzděláni v oboru IT a matematiku potřebují, tak to je podle mne jen populismus. Bavme se odborně o tom, jak má maturita z matematiky vypadat. Kolik má mít stupňů a jak má být který stupeň zaměřen podle toho, kdo a jak matematiku využije ve svém dalším vzdělání a v oboru.

* Co čeká Univerzitu Karlovu v nadcházejícím roce?

Poprvé se uskuteční hodnocení vědecké činnosti Univerzity Karlovy pomocí mezinárodního panelu s novou metodikou hodnocení vědy, která klade důraz na špičkový výzkum. Dalším úkolem bude dokončení akreditace třetiny studijních programů podle nových principů, aby byly aktuální pro současné potřeby, které si doba žádá. Cílem je, aby naši studenti byli v tomto století úspěšní. Budeme rovněž projednávat nový strategický záměr Univerzity Karlovy na roky 2021 až 2025. Věřím také, že konečně kopneme do země při budování nového kampusu na Albertově. Projekt máme hotový a jednáme o stavebním povolení. Začít by se mělo archeologickým a pyrotechnickým průzkumem a zakládací stavební jámou. Osobně bych si nejen v roce 2020 přál, aby se lidé k sobě chovali slušně a naslouchali jeden druhému, aby byli zdraví a vážili si, že žijeme v bezpečné a krásné zemi jakou je Česká republika.

Plánem je, aby studenti strávili část výuky v Praze a část třeba v Heidelbergu nebo na Sorbonně

Podobně jako prestižní univerzity z USA, Británie či Německa chceme spolupracovat se špičkovými čínskými univerzitami.

Datum vydání: 19.12.2019 | Datum importu: 19.12.2019 6:39

Zdroj: Právo | Rubrika: Rozhovor | Strana 8 | Autor: Karel Felt

 

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví