Sváteční slovo rektora Univerzity Karlovy

Vážení a milí členové a přátelé akademické obce Univerzity Karlovy,

Vážené dámy a vážení pánové,

dovolte mi pozdravit Vás z pražského Karolina  ze srdce Univerzity Karlovy.

V tyto dny myslíme na naše nejbližší, na své přátele i na ty, kteří tu s námi již bohužel nejsou. Je to čas, kdy sdílíme sváteční chvíle radosti, sounáležitosti a blízkosti. Na adventním věnci hoří všechny svíce. Poslední čtvrtá zvaná andělská, symbolizuje mír, pokoj a lásku. Tyto hodnoty  nezbytné pro duchovní a emocionální zázemí jsou důležité pro každého jednoho z nás. Uplynulých deset měsíců nám to v podobě nečekaných výzev a zkoušek, jimž jsme byli vystaveni, více než důrazně připomnělo.

Vánoční příběh je příběhem rodiny, naděje, lásky, odevzdání se ale také připomínkou křehkosti života coby vzácného Božího daru. Příběh rodiny je živý a oslovit by měl každého z nás právě v těchto okamžicích a po všem, co jsme v uplynulých měsících společně prožili, možná ještě více než kdy jindy!

Máme za sebou náročný rok, který je jistě také jeden z nejpodivnějších.

Rok, během něhož jsme kromě všech obvyklých, běžných starostí museli čelit nákaze, která zasáhla do našich životů a ovlivnila naši každodennost více, než se na začátku mohlo zdát.  Prožili jsme a stále ještě prožíváme období, jež se vyznačuje velkou nejistotou a přináší obavy a leckdy i smutek. Zažíváme ale také pocity naděje, solidarity a důvěry v lidské vědění. Naděje ve fakta a zdravý rozum, kterým odmítáme dezinformace a manipulace a který bude tím nejlepším kompasem našeho dalšího rozhodování.

Naše Alma mater nepředstavovala od svého založení před 672 lety pouze centrum vzdělanosti  ale také silné živé společenství, jež vždy prospívalo své zemi a jejím obyvatelům. Pedagogové a studenti nežili nikdy odloučeni od veřejného života, ale byli  a jsou  jeho aktivní součástí jak ukázaly události roku 2020 a především nutnost rychlé reakce v důsledku šířící se pandemie.

Jako rektor Univerzity Karlovy chci Vám všem ze srdce poděkovat za Vaše nasazení, prokázanou erudici, zodpovědnost i osobní odvahu. Obracím se nyní zejména k našim studentům  nejen budoucím lékařům a zdravotnickým pracovníkům. Bez nich by naše situace byla mnohem horší. Jejich pomoc, nasazení a velká ochota je nedocenitelná. Zároveň bych si přál, aby se nejen oni mohli naplno vrátit do svých učeben.

Děkuji dále všem členkám a členům akademické obce, vědeckým pracovníkům a pedagogům za vše dobré, co pro Univerzitu Karlovu a naši společnost v právě končícím roce vykonali.  Poděkování si zaslouží každý, kdo do překonání nenadálých výzev vložil energii a dal k dispozici nezištně své síly.

Chci ujistit českou veřejnost, že Univerzita ve své podpoře boje proti zákeřné nemoci nepoleví, a to ať již pokračováním v dosavadních aktivitách, tak ve snaze zajistit svým studentům řádné a plnohodnotné studium.

Velkým výzvám čelilo v uplynulém období vzdělávání. Takřka ze dne na den jsme byli nuceni převést školy do domácí výuky a zabezpečit její fungování.  Mám radost, že se se nám mnohé povedlo  a to právě díky práci tisíců učitelek a učitelů, kteří neúnavně pokračovali ve vzdělávání svých žáků a studentů přes počítače. Opatření, které vláda přijímal a a možná ještě přijímat bude   mají ale nepříznivý dopad na ty nejzranitelnější mezi námi  na děti a studenty.

Školy jsou tu od toho, aby lidé byli lepší, aby přemýšleli, aby se dokázali zodpovědně rozhodnout  a aby dokázali poznávat pravdu. Zde, na půdě univerzity, víme, jak náročné a zodpovědné je učitelské povolání. Ti, kteří si jej zvolili, se na svojí práci připravují dlouhé roky. A teď, ze dne na den se učiteli museli stát mámy, tátové, babičky, dědové, bratři a sestry. Oceňuji, s jakou zodpovědností se k tomu většina z nás postavila.

Přeji si, aby se studenti mohli opět vrátit do učeben, aby se budovy univerzity znovu zaplnily lidmi. To je totiž univerzita.

Nám všem pak přeji, ať obtížnosti současné doby i nadále úspěšně zvládáme.

Při myšlence na betlémské poselství se  myslím stačí porozhlédnout kolem sebe a uvědomit si, že pravá krása je v pospolitosti a jednoduchosti  v láskyplném gestu, vřelém slovu, svátečním popřání blízkým, přátelům a sousedům. Obzvláště v letošním roce vzpomeňme těch, kteří jsou nemocní a slabí, a ubezpečme je, že na ně myslíme, že jsme s nimi, že nejsou opuštěni  a neopomeňme ani ty, kteří se o ně starají, přináší jim radost a naději. 

Pojem „Schole“ -škola – označoval ve staré řečtině místo určené ke klidu a přemýšlení. Vánoční svátky k odpočinku a rozjímání přímo vybízejí. Odpočiňte si,  odpojte se od shonu každodenního života a přemýšlejte, co je pro vás a vaše blízké opravdu důležité. 

Přeji všem lidem dobré vůle radostné vánoce a do snad již zdravého roku 2021  štěstí, optimismus, elán a naplnění všech předsevzetí.

Přejme si všichni společně, nechť je rok 2021 rokem dobrým, úspěšným a radostným!

https://drive.google.com/file/d/1xUI_EyE9ZTIxbIp2M9-Htxz3Q2ZuTyNI/view?usp=sharing@gmail

Foto: Vladimír Šigut

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví