Rozhovor s rektorem UK pro Týdeník Květy.
O vzdělancích odtržených od života se dříve říkalo, že jsou „zavřeni ve své věži ze slonoviny“; že dumají či bádají víceméně samoúčelně a nezáleží jim na tom, jaký dává jejich práce užitek. To ovšem není případ pražské Univerzity Karlovy, která jako první a zatím stále jediná univerzita u nás dbá na to, aby se výsledky její práce co nejrychleji promítly do praxe.
„Už v roce 2018 jsme založili dceřinou společnost Charles University Innovations Prague (CUIP), jejímž prostřednictvím přenášíme technologie a znalosti z univerzity do společnosti,“ říká rektor UK, profesor Tomáš Zima. „Vliv našich ,zlepšováků‘ je možné potkat na každém kroku. Vedle naplňování své společenské role tak univerzita inkasuje i finanční prostředky, což rozhodně není nedůležité. Získané peníze pak platí vznik nových nápadů a slouží i pro podporu nevýdělečných primárních činností univerzity.“
Covid-19? A proč ne zároveň i chřipku?
„Podobný model, kdy má univerzita svou vlastní společnost – jako my CUIP – lze vidět na prestižních institucích, jako je Oxfordská univerzita, univerzita v Cambridgi či univerzity v Izraeli,“ vysvětluje rektor Zima. „Založení takové společnosti má obvykle dlouhodobou návratnost. Business plán CUIP původně počítal s překlopením do černých čísel až okolo desátého roku fungování. Nyní se mu však daří natolik, že tohoto milníku dosáhneme možná již na jaře příštího roku, tedy za necelé tři roky fungování!“ S čím vlastně staroslavné vysoké učení pražské sklízí takové úspěchy? Největším současným „hitem“ je souprava pro laboratorní diagnostiku onemocnění covid-19, která zároveň umožňuje rozlišit i chřipku A a chřipku B. „Aktuálně se tak provádí 30 procent všech testů v České republice,“ dozvídáme se. „Od prosince budou testy k dispozici třeba i na Slovensku, v Německu, Maďarsku a dokonce v Íránu.“
Nanofiltr a diagnózy miminek
Základní výhodou tohoto testu je, že vyšetřovanému, který byl sice negativní na covid-19, ale vykazoval příznaky tohoto onemocnění, určil, co mu vlastně je. Díky tomu se pacient mohl začít léčit na chřipku a vyhnul se povinné karanténě, kterou by jinak musel nastoupit. Nesmírně důležitý je tento test u pacientů s těžkými respiračními onemocněními – hned při příjmu do nemocnice totiž ukazuje, zda mají být přijati na běžné oddělení, či na speciální covidovou JIP. Nikoli nedůležitý je také fakt, že tento „trojtest“ z Univerzity Karlovy stojí stejně jako samostatný test na covid19. Vysoké učení také ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocnicí zřídilo vlastní odběrové místo v Praze na Albertově.
V boji proti koronaviru pomůže i na univerzitní půdě vyvinutý speciální aktivní nanofiltr, určený pro výrobu roušek. Umí zachytit široké spektrum mikroorganismů včetně virů, přičemž po krátkém ozáření jsou tyto mikroorganismy přirozenou cestou likvidovány. Materiál bude využitelný třeba i na obvazech, které budou schopny automaticky sterilizovat rány.
Z pomyslné dílny CUIP už také vzešel nový typ diagnostiky matek a novorozených dětí. Díky metodě profesorky Ilony Hromadníkové ** **
je možné z pouhých dvou mililitrů žilní krve matky zjistit, zda jí a jejímu dítěti hrozí zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění či třeba diabetu.
Attentat, Svoboda 1945 a boty do pouště
Kromě nesmírně důležitého boje proti koronaviru a dalších zajímavých výzkumů se na univerzitní půdě rodí i komerčně velmi zajímavé počítačové hry. Věděli jste, že právě v tomto žánru je Česko téměř velmocí? Univerzita tak například už „pustila do světa“ celosvětově oceňovanou hru Attentat 1942, nyní se tu vyvíjejí nové počítačové hry Svoboda 1945 a Exil 1968. Kromě těchto her, jež jsou vlastně i lekcí z české historie, podporuje i mladé perspektivní vývojářské týmy, v jejichž počítačích vznikají například hry Silicomrades anebo Legenda o ptačím duchovi.
Ne tak životně důležité jako třeba testy nemocí, ale velmi zajímavé je udělování ochranné známky Prověřeno v poušti. Původní myšlenka testování českých výrobků v pouštních podmínkách vznikla už v 60. letech minulého století. Nyní se jí chopil Český egyptologický ústav FF UK, který je schopen v těch nejtvrdších podmínkách prověřit nejen oděv a boty, ale třeba také generátory, klimatizační zařízení či automobily. Hrdým nositelem historicky první udělené ochranné známky Prověřeno v poušti se letos stala firma Prabos za svoje znamenité boty.
Je tu mimochodem také možnost získat přirozený protipól této ochranné známky, a sice označení Testováno v Antarktidě, které pro změnu uděluje brněnská Masarykova univerzita a vztahuje se ke zkoušení výrobků na výzkumné stanici v oblasti jižního pólu. Na zdraví dobrým nápadům!
Na konec jsme si nechali nápad tak trochu rozverný – a sice univerzitní pivo, které by se mělo začít vařit podle unikátní receptury na počátku příštího roku. „Originální nápoj ideově vznikl na Matematickofyzikální fakultě UK, jeho recepturu připravil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský,“ vysvětluje docent Martin Vlach, proděkan MFF UK pro propagaci. „Pivo uvede na trh Pivovar Ferdinand pod názvem Pěkný číslo. Je inspirované číslem ? (pí), které se také symbolicky promítá do jeho receptury i názvu,“ líčí. První nápad byl vlastně recese, když matfyzáky napadlo psát slovo pivo jako ? v kroužku (?vO). Postupně však dostal vážnější podobu a unikátní recepturu, která je v mnoha směrech inspirována přibližnou hodnotou čísla ?, tedy ~ 3,14.
Než se objeví první láhve Pěknýho čísla na trhu, zbývá ještě najít jeho vizuální podobu. Matfyz proto vypsal soutěž pro širokou veřejnost o grafické zpracování jak etikety, tak dalších vizuálně propagačních prvků nového nápoje. *
Z Univerzity Karlovy přímo do života: testery na covid-19 a chřipku, nanomateriály, počítačové hry i „pí“vo. Už ze dvou mililitrů krve matky zjistíme, zda jí a jejímu dítěti hrozí závažné civilizační choroby. PIVAŘI, TĚŠTE SE! Pivo ? má obsah alkoholu zhruba 6,28 % (asi dvojnásobek ?). Ve výrobě se využívají tři druhy chmele a stupňovitost je kolem 14. I proto nakonec nápoj dostal název Pěkný číslo. Nápad je zajímavý i tím, že zatím žádná receptura piva nebyla inspirována konkrétním číslem. Pěkný číslo, které slibuje přinést jemné chuťové tóny včetně nádechu karamelu, cukrového melounu, manga, vanilky, máty a tymiánu, by mělo přijít na trh v březnu 2021.
Zdroj: Týdeník Květy | Rubrika: Kronika Země | Strana 20 | Autor: Ivo Bartík
Datum vydání: 26.11.2020
Vydavatel: VLTAVA LABE MEDIA, a.s.
