Návrh think-tanku Vzdělávání21 na úpravu maturit: Dvě úrovně zkoušky a odborné absolventské práce Maturitní zkouška se dvěma úrovněmi, didaktick

Maturitní zkouška se dvěma úrovněmi, didaktické testy i skládání maturitních či absolventských prací. Think-tank (TT) Univerzity Karlovy Vzdělávání21 představil ve čtvrtek 10. února 2021 návrh na změny, kterými by maturity měly projít. Zaměřil se také na velmi nadané žáky.

Dalším tématem, kterým se TT Vzdělávání21 UK, zabýval, byla změna maturitní zkoušky – výstupní středoškolské zkoušky. Předpokládáme, že naše následující doporučení budou podkladem pro širší diskusi k podobě ukončování studia na středních školách v České republice.

V současné době konají ve společné části stejnou zkoušku všichni žáci středoškolských maturitních oborů od středních odborných učilišť (SOU) po gymnázia. Maturitní zkouška je nezbytnou podmínkou pro vstup na vysokou školu a pro výkon mnoha povolání.

Většina evropských a dalších států s výjimkou Španělska, Švédska a Turecka nějakou formu centrálně řízené závěrečné středoškolské zkoušky realizuje, společnou zkoušku pro všechny typy středních škol v Evropské unii kromě České republiky má jen Polsko, Slovensko a Itálie.

A právě společnou zkoušku pro všechny obory vnímáme jako problematickou. V některých oborech, zejména na SOU, vykazují žáci vysokou neúspěšnost u maturitní zkoušky, nezískají maturitní vysvědčení, a tím ani středoškolské vzdělání, což jim brání vstoupit na trh práce. Neúspěšných žáků u maturitní zkoušky z let 2011-2014, kteří ani po pěti letech nesložili maturitní zkoušku, je téměř 4 300.

Proto navrhujeme:

1. Dvě cesty pro ověření kompetencí – ověření kompetencí pro výkon povolání a ověření kompetencí jako předpoklad ke studiu na vysoké škole. Maturant by si tak mohl vybrat, zda složí maturitní zkoušku – vykoná úspěšně společnou i profilovou část maturitní zkoušky, pak bude moct podat přihlášku na vysokou školu, nebo složí profesní maturitní zkoušku – vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky. Profesní maturitní zkouška ověří dovednosti a kompetence pro výkon daného povolání.

2. Ve společné části budou žáci konat zkoušky formou didaktických testů – z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nebo matematiky.

3. Součástí profilové zkoušky bude písemná práce a ústní zkouška z českého jazyka a literatury a cizího jazyka. Maturant prokáže, že se umí srozumitelně vyjadřovat, zformulovat myšlenku, podpořit svůj názor věcnými argumenty, a to s využitím bohaté slovní zásoby v souladu s pravidly českého pravopisu. Domníváme se, že znalost mateřského jazyka a cizího jazyka je pro další uplatnění důležitá pro absolventy všech oborů.

4. Na gymnáziích zůstane možnost konat maturitní zkoušku formou maturitní práce a její obhajoby. Maturitní práce by prokázala připravenost maturanta ke studiu na vysoké škole.

5. Na odborných školách by žáci konali absolventskou práci a její obhajobu. V současné době probíhá pilotní ověřování alternativní zkoušky v profilové části formou komplexní absolventské práce a její obhajoby, která má ověřit, že absolvent je schopen prokázat připravenost na řešení úkolů komplexního charakteru s využitím poznatků z profilujících předmětů.

6. Ústní zkoušky budou i nadále probíhat formou strukturovaného rozhovoru.

7. Pro talentované žáky navrhujeme několik možností. Jednak modulární zkoušky – podle zkušenosti ze zahraničí by talentovaní žáci mohli mít možnost složit část maturitní zkoušky kdykoli v průběhu středoškolského studia. Nadále podporujeme nahrazování zkoušky z cizího jazyka mezinárodním certifikátem. Od příštího školního roku bude probíhat pilotní ověřování nahrazení zkoušky či části zkoušky mezinárodní AP zkouškou. Lze do budoucna uvažovat i o dalších relevantních zahraničních zkouškách. To vše by mělo přispět k rozvoji talentovaných žáků.

Na základě připomínek z veřejné diskuse jsme se podrobněji nezabývali problematikou úpravy maturitní zkoušky žáků s odlišným mateřským jazykem. Zde by bylo možné zvážit určité úlevy v gramatické oblasti, popřípadě prodloužit dobu, po kterou se vzdělávali mimo území České republiky, která je potřebná k uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky.

Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením považujeme za dostatečné.

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví