Kampus Albertov získal územní rozhodnutí. Excelentní vědci se mohou chystat na přesun do Prahy

Dostavba kampusu na Albertově je v současné době klíčovým projektem Univerzita Karlova. Jedná se o bezkonkurenčně největší investici českého státu a největší výstavbu naší univerzity v centru hlavního města Prahy za posledních sto let. Navíc v památkové zóně UNESCO! Územní rozhodnutí je pro osud stavby klíčovým dokumentem, který výrazným způsobem posouvá celý projekt k finální realizaci. Je tak reálné, že se obě centra skutečně dostaví v roce 2025. Vypadá to, že Kampus Albertov, nejvýznamnější a největší investiční akce v novodobé historii nejstarší české univerzity, má dobře našlápnuto k realizaci. Shodli se na tom při setkání na dnešní tiskové konferenci v Karolinu představitelé vlády a Univerzity Karlovy, a to u příležitosti vydání územního rozhodnutí o umístění stavby.

O potřebě realizace albertovského kampusu se začalo mluvit v roce 2006, o pět let později začal mít projekt reálnou podobu díky příslibu ze strany tehdejší vlády. Ta následující, vzešlá z letošních podzimních voleb, pak rozhodne, zde v akademickém roce 2026/2027 bude studentům a vědcům moderní výukové a vědecké pracoviště opravdu sloužit. Vzhledem k tomu, jak se v úterý 29. června zainteresované strany jednomyslně shodly, že Kampus Albertov je unikátní vědecký projekt, jenž pomůže zviditelnit Českou republiku, potažmo Prahu a v neposlední řadě Univerzitu Karlovu, a který přiláká excelentní odborné pracovníky a nabídne zahraničním vědcům atraktivní zázemí, nemělo by jeho realizaci již nic brzdit.

Získání územních rozhodnutí, kterým předcházely měsíce projektování a projednávání, je možné označit za klíčový moment v realizaci stavby. I proto, že kladné stanovisko je vyjádřením společného zájmu mezi dotčenými orgány státní správy, samosprávy i památkáři. Výsledkem spolupráce je zakomponování dvou nových vědeckých objektů – Biocentra a Globcentra – do „staronové“ lokality na Albertově, které rozhodně neohrozí pověstný „genius loci“ stávajícího komplexu, spíše naopak. V budoucnu by obě centra k excelentní vědě a výuce měly využívat hned tři fakulty: 1. lékařská, Přírodovědecká a Matematicko-fyzikální UK. Biocentrum se bude věnovat poznávání živých systémů pro potřeby lidského zdraví, nových biotechnologií a ochrany biodiverzity. Výzkum v Globcentru se zaměří na jednotlivé aspekty globálních změn, tedy ku příkladu na dynamiku klimatických změn planety, změny rozšíření výskytu organismů, přírodní ohrožení a rizika nebo na dynamiku šíření živočišných druhů či vegetace.

„Současná doba je o investicích. Je proto skvělé, že i nadále jsou realizovány řady investičních projektů. Vidím v tom jasnou budoucnost naší ekonomiky. Mám radost, že tento unikátní projekt v Praze pokračuje. Z hlediska financování jsme ve fázi dokončení Národního plánu obnovy, ve kterém je zařazena i budova Biocentra. Pokud se vše podaří, studenti by mohli budovu využívat od zimního semestru 2026/2027“, uvedl na tiskové konferenci ve Vlasteneckém sále Karolina Andrej Babiš, předseda vlády ČR.

„V důsledku pandemie byla výstavba kampusu zastavena,“ vrátila se v začátku svého vystoupení do roku 2020 Alena Schillerová, ministryně financí, a dodala: „Jedná se o strategickou a velmi rozsáhlou investici v odhadované celkové hodnotě zhruba osm miliard korun. Díky začlenění Kampusu Albertov do Národního plánu obnovy můžeme počítat s využitím evropských peněz, přičemž zbývající část uhradíme prostřednictvím vícezdrojového financování, tedy z národních prostředků. I proto jsem souhlasila s bezúplatným převedením nemovitostí z vlastnictví státu do vlastnictví Univerzity Karlovy.“

Ministr školství Robert Plaga nejdříve vyjádřil poděkování všem českým univerzitám za jejich účinkování a postoj v době pandemie. Ocenil, že vedle vzdělávací – vědecko-výzkumné – se skvěle zmocnily i tak zvané třetí role, tedy zapojení v dobrovolnické činnosti a při řešení pandemických problémů. „Nejen pandemie ukázala nutnost vysokoškolské přípravy odborníků. Pokud chceme být na špičce, což určitě chceme, Kampus Albertov je jeden z nástrojů, jak se můžeme na vrchol dostat. Z mého pohledu jde o unikátní možnost, jak dobře zainvestované evropské finance z posledních let můžeme přetavit v další výhodu a v návaznosti na pandemii akcelerovat vědecko-technický rozvoj. Naše ministerstvo do projektu vkládá naději, že Univerzita Karlova bude i nadále respektovanou a možná ještě lepší univerzitou a Česká republika se stane místem, kam budou chtít mladí vědci Evropy i světa jezdit za excelentní vědou.“

Podle ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka Kampus Albertov splňuje všechny vládou stanovené priority: Vedle vysoké podpory investic je to podpora vědy, výzkumu a inovací, a také posílení soběstačnosti v určitých oborech. „Covid ukázal, že soběstačnost není fráze. A závislost na někom dalším, ze třetího světa, může být svazující, což platí především v oblastech medicíny, farmacie a biomedicíny. Tyto obory zkrátka musí Evropa posílit. Kvalitní finální produkt nevznikne, pokud nebudeme investovat do vědy, výzkumu a inovací. Právě v Kampusu Albertov vidím řešení.“

Kampus Albertov; Biocentrum (vizualizace nahoře) Globcentrum (vizualizace dole).

Vzhledem k výši předpokládaných nákladů 7,811 mld. Kč včetně DPH, z čehož náklady na vlastní stavbu Biocentra jsou 3,297 mld. Kč a Globcentra 2,288 mld. Kč (zbývající částka zahrnuje vybavení, přístroje, náklady na revitalizaci okolí a jiné související práce a činnosti) je nezbytné zajistit vícezdrojové financování (státní rozpočet, vlastní zdroje UK, operační programy, Národní plán obnovy, Národní investiční plán nebo dlouhodobé nízkoúročené komerční úvěry). Taktéž je nutno mít na zřeteli i to, že se jedná o ceny vztažené k roku 2020 a vzhledem ke stávající situaci na stavebním trhu není vyloučené jejich případné navýšení.

Vítězný projekt společnosti ZNAMENÍ ČTYŘ – ARCHITEKTI, Praha; autoři: Juraj Matula, Richard Sidej, Martin Tycar; spolupráce: Kateřina Šebestová, Tomáš Hanus.

 

Foto: Martin Pinkas

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví