Jak zničit jednu mladou generaci

V posledních dnech jsme svědky velice zmatečné komunikace ze strany zodpovědných orgánů. O „novinkách“ a omezeních se dozvídáme v pátečních odpoledních hodinách přes sociální sítě i od politiků, kterým nepřísluší o těchto věcech rozhodovat. Již od jarních měsíců koronavirovou situaci pečlivě sledujeme a samozřejmě máme připravenou strategii a různé scénáře, ale pro jejich úspěšnou realizaci potřebujeme alespoň pár dnů.
Pak to umíme a zvládneme. Z médií se ale dozvídáme, že roušky pro studenty budou, pak zase že nebudou, že to bude pro žáky a studenty středních i vysokých škol, pak zase že pouze pro vysokoškoláky. Tento způsob komunikace je však velice matoucí a výrazně znesnadňuje práci.
Již několikrát jsem uvedl, že roušky mohou zpomalit šíření viru, jeho výskyt však nezmírní. Je proto dobře rozmýšlet, kdy a pro koho ve společnosti je nošení roušek vhodné a přínosné. Osobně si myslím, že mladí lidé a studenti obzvlášť do této skupiny tak úplně nepatří. Studium je také o sociálních kontaktech se spolužáky, vrstevníky, učiteli, je to o diskusi nad problémy. K tomu všemu je potřeba se potkávat a setkávat, povídat si a diskutovat.
Vyjdeme-li z aktuální situace, měla by na vysokých školách nastat tzv. „hybridní“ výuka, kdy se budou studenti učit on-line či off-line v kombinaci s prezenční formou. I toto řešení však mohu označit za ne zcela vhodné, ne vše se dá učit pomocí on-line nástrojů, i když naše univerzita je na toto řešení v maximální možné míře připravená. Dosavadní čísla ukazují, že mladí lidé jsou skupinou, která si s koronavirem poradí po zdravotní stránce asi úplně nejlépe. Proto omezování jejich aktivit vidím jako kontraproduktivní. Co studentům vadí, je ztráta osobního kontaktu. Pocit, že se nemohou vidět se svými spolužáky a učiteli. A nejsem si jist, zda jim tato opatření neublíží víc než nákaza covidem-19. On-line výuka je pomůckou, jež nám může pomoci, ale neměla by se stát metlou, která zničí sociální kontakty, přátelství a vztahy.
Jako mnohem účinnější a důležitější vidím dodržování pravidla tří „R“ – tedy mytí rukou, nošení roušek, kde je to zcela nezbytně nutné, a dodržování rozestupů. Rovněž jsou důležitá další základní hygienická pravidla.
S dovolením ještě jedna poznámka na téma, kdo to ještě nemá v těchto dnech lehké a koho to může poznamenat – to jsou, myslím, ředitelé a pedagogické sbory na základních a středních školách. Stres, neočekávané změny a nepředvídatelný vývoj. Nemluvě o rodičích, kteří též nemají jasno a nevědí, kdy budou muset řešit to, že škola se zavře a dítě zůstane doma. O stresu ze ztráty práce a očekávaného zdražování a poklesu ekonomiky by bylo asi „zbytečné“ mluvit…
Politika ze strany státu by měla být uklidňující, vysvětlující a proaktivní, nikoli vytvářející paniku a zmatky. Je nezbytné nepublikovat bludy a nepodložené informace, stejně jako neposkytovat mediální prostor pro šílené a nesmyslné názory. Nepodléhejme černým předpovědím a panickým stavům a náladám. Musíme být i v této nelehké době optimističtí.

Zveřejněno: zdroj:
 Hospodářské noviny | Rubrika: Názory | Strana 13 | Autor: Tomáš Zima
 
Foto: archiv UK
Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví