Jak to vidí Tomáš Zima: Vzdělání člověku nesebere žádná válka. Ukrajinské děti mohou ve výuce pokračovat u nás

Výuka češtiny pro ukrajinské děti: Salesiánský klub mládeže ve Zlíně | Foto: Tereza Cedidlová, Český rozhlas

Výuka češtiny pro ukrajinské děti: Salesiánský klub mládeže ve Zlíně | Foto: Tereza Cedidlová, Český rozhlas

Dnes jsme s moderátorem Českého rozhlasu Dvojka Janem Burdou hovořili o projektu Nadační fond Děti Ukrajiny, který vznikl ve spolupráci s ministerstvem školství, ukrajinským velvyslanectvím a Univerzitou Karlovou.Válka na Ukrajině připravila řadu dětí nejenom o domov, ale také o možnost se vzdělávat.

Zapojit se znovu do výuky v jejich rodném jazyce jim v České republice pomáhá nově vzniklý nadační fond Děti Ukrajiny.

Nadační fond Děti Ukrajiny připravil ve spolupráci s ministerstvem školství, ukrajinským velvyslanectvím a Univerzitou Karlovou rozsáhlý projekt, díky němuž mohou děti z válečných zón na Ukrajině pokračovat ve studiu v České republice. Od myšlenky k realizaci přitom neuběhl ani týden.

Projekt začal před třemi týdny. V úterý jsme diskutovali s přáteli o tom, jak pomoci Ukrajině. Ve středu byl nadační fond založen, ve čtvrtek proběhla tisková konference s panem ministrem Gazdíkem a s ukrajinským velvyslancem a v pondělí se otevřela první třída na Slovanském gymnáziu v Praze.

Projekt, který umožní ukrajinským dětem výuku v ukrajinštině, probíhá nyní v osmi třídách. V plánu je otevření dalších tříd v různých městech po celé republice. V databázi máme v současné chvíli na jedné straně okolo 4000 dětí, které se chtějí vzdělávat. Na straně druhé stojí dobrovolníci, kteří jsou schopni vychovávat a učit v ukrajinštině. Jsou to jednak lidé, kteří sem přišli v rámci migrační vlny, ale i lidé, kteří tady již působí a mají zkušenosti s ukrajinštinou.

Tuto databázi nabízíme i dalším školám, které potřebují pomoct a které mají ve svých třídách ukrajinské děti. Ukrajinským dětem zprostředkováváme i výuku základů češtiny. Podílíme se na vzdělávání v zařízeních ministerstva vnitra, kde jsou ženy a děti ubytovány. Nabízíme psychologickou pomoc a chystáme i další projekty s dalšími institucemi, jako je třeba Národní muzeum nebo různé sportovní organizace.

Základní myšlenkou, která stála u zrodu projektu, bylo to, že vzdělání je hodnota, kterou žádná válka sebrat nemůže.Můžete přijít o oblečení, o dům, o majetek, hodnota vzdělání ale zůstává. A nejen pro vás, ale i pro společnost, ve které žijete. Poznatky, dovednosti, které máte, dáváte ve prospěch společnosti.

Díky tomu, že nadační fond vznikl z iniciativy jednotlivců, nebyli jsme svázáni přílišnou administrativou a byrokracií. Samozřejmě narážíme na různá úskalí, přece jenom spolupracujeme s různými ministerstvy a organizacemi. Musím ale říct, že se setkáváme s tím, že i ostatní to chtějí řešit. Je tu nouzový stav, probíhá řada jednání, jak pomoct všem školám, kde je v každé třídě nějaké ukrajinské dítě. Takže i když je stát byrokratický a nejeden na něj láteří, když je vůle a snaha, dá se myšlenka posunout kupředu velmi rychle.

Rychlost je totiž klíč k tomu, aby se lidé, kteří u nás našli bezpečí, cítili zase normálně. Přicházejícím lidem by mělo být umožněno, aby se co nejdříve mohli zapojit do normálního běžného života. Pracovat, chodit do školy, trávit smysluplně volný čas. A stejně jako tomu bylo třeba v roce 1968, část lidí, kteří k nám teď přišli, se vrátí domů, až konflikt skončí. Část jich tady ale jistě zůstane a obohatí naši společnost.

V audiozáznamu ještě zazní vzpomínka na Jana Amose Komenského, i to, jak výuku na českých školách změnila pandemie.

 
Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví