V den oslav založení Univerzity Karlovy jsem byl hostem v Českém rozhlase Dvojka v pořadu Jako to vidí…, kde jsme s paní redaktorkou Zitou Senkovou hovořili o výročí Univerzity Karlovy (7. dubna 1348), o výstražné stávce studentů “VyjdiVen” , o tom zda patří politika do škol, o složkách platů vysokoškolských pedagogů, o zdravotní gramotnosti populace, či zneužívání antibiotik. 
Politika do škol patří. Něco jiného je ale organizování nějakých politických stran a hnutí. To je velký rozdíl.
Akce “VyjdiVen” byla podle mne zdviženým prstem, že se v tomto státě děje něco nedobrého. Další postup je teď na politických stranách a hnutích. V podzimních parlamentních volbách tady totiž bylo pouze jediné antibabišovské téma. Nic jiného jsme ale neslyšeli, a když, tak to bylo hodně nedůvěryhodné.
Přece nikdo nevěří politikům, kteří čtyři roky seděli ve vládě a teď nám tvrdí, že je jejich cílem zvyšovat platy. Každého musí napadnout: Tak co jste tam tak dlouho vůbec dělali? To je přece úsměvné.
Zažíváme na vlastní kůži vyprázdnění idejí našich politických stran. Někdy z toho čouhá jako sláma z bot, že jim jde jen o to být u porcování medvěda. Ale neříkám, že se tak chovají úplně všichni. Najdou se politici, kteří opravdu chtějí sloužit.
