Dánská politička a evropská komisařka Margrethe Vestagerová navštívila Univerzitu Karlovu

Dánská politička a evropská komisařka  Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně pro digitální transformaci, navštívila Univerzitu Karlovu a vystoupila na Právnické fakultě jako hlavní řečník na konferenci na téma Soutěžní právo a regulace a digitální transformace.

Margrethe Vestagerová na začátku své přednášky připomněla založení Univerzity Karlovy v roce 1348 a srovnala dobu, kdy Evropu postihla nejhorší morová epidemie, Černá smrt, se současnou koronavirou pandemií, jež trvá takřka dva roky. Inspirovala se přitom zakladatelem univerzity Karlem IV., jenž i v nejistých dobách zasíval semínka naděje. „Evropu zachvátila nejhorší pandemie v dějinách… nejistá doba. Nebyla to doba, kdy by si člověk myslel, že lidé budou přemýšlet o budoucnosti. A přesto císař Karel IV. dělal právě to: přemýšlel o budoucnosti. Chtěl zde, ve své vlasti, založit trvalý domov vzdělanosti a učenosti. A téměř o 700 let později lze říci, že se mu to podařilo. A na začátku tohoto nového roku si myslím, že tento příběh může být inspirací pro každého z nás. Může nám připomenout, že i v těch nejhorších časech lze zasít semínka lepších věcí, které mohou přetrvat velmi dlouho,“ uvedla eurokomisařka na akademické půdě Karlova vysokého učení. V závěru svého vystoupení Margrethe Vestagerová hovořila o tom, že poslední dva roky pod vlivem covidu byly obtížné, ale že některé z nejhorších scénářů (které nazvala „tsunami platební neschopnosti“) se nenaplnily, že vlády zůstaly odhodlány, aniž by narušily rovnováhu na trzích. Podle ní Evropa v minulosti čelila ještě horším scénářům a prošla jimi, a vyjádřila přesvědčení, že Evropané to zvládnou, přičemž kladla důraz na potřebu „přizpůsobit se“ a nutnost jednat, a to především pro budoucí generace.

Komisařka také vyjádřila naději, že účastníci „vnímají, že rok 2022 bude nabitý“, a zdůraznila, že pouze opatření přijatá nyní udrží otevřené dveře pro lepší budoucnost – klimatickou neutralitu do roku 2050 a snížení čistých emisí o 55 procent do roku 2030. Aby se tak stalo, zdůraznila, že evropský průmysl musí být silný. Podle ní musí být, aby byl schopen zajistit významnou změnu.

Odpoledne jsem paní komisařce předal pamětní zlatou medaili UK, která oceňuje její mimořádný přínos k ochraně hospodářské soutěže a s ní spojené svobody hospodářského rozhodování jako nedílné součásti politického systému svobodné společnosti‎.

 
Foto: Hynek Glos, Michal Novotný
 
Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví