Tématem dalšího dílu diskuzního fóra Česko! A jak dál? o nejpalčivějších problémech současnosti, které pořádá Univerzita Karlova bylo sucho a jeho dopady v kraji Vysočina. Špičkoví vědci, akademici nejen z UK, představitelé Akademie věd ČR, zástupci ministerstev zemědělství a životního prostředí, ale například také přední český klimatolog a spoluautor systému Intersucho Pavel Zahradníček debatovali v Jihlavě o tomto v posledních letech tolik sledovaném problému.
S Pavlem Zahradníčkem jsme se shodli na tom, že sucho je stále na území větším, než je 
zhruba pětina území České republiky, problémem je hlavně v Ústeckém kraji a ve Středních Čechách a pak také na jižní Moravě. Vysočina byla pro tuhle diskuzi také vybrána záměrně, je jakousi střechou Evropy, tak, jak celá Česká republika a je to hlavní evropské rozvodí, odkud právě odtékají vody do tří moří, mluví se tady teď právě o nutnosti zadržování vody v krajině, mluví se také o nutnosti zachovat pitnou vodu pro budoucí generace, no a sucho bude velkým problémem podle odborníků pravděpodobně i letos a v dalších letech v tom letošním roce i kvůli předpovědi počasí, která i na nejbližší dny slibuje stále vysoké teploty, minimum srážek a ty teploty i dnes na jižní Moravě dosahovaly až 30 stupňů Celsia.
O tom, jak Vysočinu nedostatek vody trápí, jsme diskutovali společně s radou kraje a hejtmanen MUDr. Jiřím Běhounkem. Jedním z klíčových opatření v boji proti suchu jsou 
vodárenské nádrže. Jsou to důležité zásobníky vody, ale také užitečné zdroje pro výrobu elektřiny a rovněž nástroje na ochranu proti povodním. Jednu z největších v kraji Vysočina, Mostiště, jsem navštívil a společně s jejím vedoucím panem Hirschem jsem se podíval do jejího nitra. Pojme až 12 milionů kubíků vody.
V současné chvíli je sice naplněna, ale vodárenských nádrží by bylo podle jejího vedoucího potřeba v ČR daleko více. Jak jsem se 
dozvěděl, stavbě dalších přehrad často brání zbytečně složitá byrokratická procedura a také roztříštěná vlastnická struktura pozemků, kdy jejich majitelé nemají ochotu k výkupu.
Asi nejviditelnější důsledky sucha může každý pozorovat v lese. Nedostatek vláhy je živnou půdou pro kůrovce.
To je problém i pro pana Nedomu, který vlastní les nedaleko nádrže Mostiště. Bude
muset kácet desítky stromů, které kůrovec v kombinaci s pokračujícím suchem likviduje. Řešení, kdy v půdě chybí rok od roku více a více vody, je bohužel, v nedohlednu. První krok musíme udělat my všichni a uvědomit si, jak velký problém sucho představuje.
Uvědomují si to i středoškoláci, kteří se v posledních týdnech často formují na demonstracích proti globálním změnám klimatu. Jsem rád, že jim není dění kolem nás lhostejné. Na diskuzi se studenty Gymnázia Jihlava jsme rozebírali jejich další preference ve studiu, přijímací zkoušky na vysoké školy a také na Univerzitu Karlovu.
Při přípravě akce v Jihlavě spojila Univerzita Karlova síly s Vysokou školou polytechnickou Jihlava. Studenti obou škol rozdávali lidem letáky a informační brožury o vodě a opatřeních proti suchu. Mám radost, že v anketě, kterou studenti mezi občany dělali, zvítězil názor, že nedostatek vody je opravdu hrozba.
To se potvrdilo i v podvečerní diskuzi, které se zúčastnili špičkoví a mezinárodně 
renomovaní vědci v čele s prof. Bohumírem Janským z Přírodovědecké fakulty UK či prof. Miroslavem Bártou z Filozofické fakulty UK. Společně se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, odborníky z Akademie věd ČR i vedením Povodí Vltavy diskutovali s občany o devastačních důsledcích, které sucho způsobuje. Rozebírala se i opatření a nástroje, jak proti němu bojovat.
Foto. René Volfík
Týdeník Květy:
NM_tydenik_kvety_20190613_26
