Univerzita Karlova si připomněla 50 let od rekonstrukce Karolina

V těchto dnech si připomínáme padesát let od dokončeni obnovy historické budovy Karolina a 26. listopad 2018 se stal příležitostí k slavnostnímu odhalení busty prof. Oldřicha Starého, který byl emeritním přednostou Neurologické kliniky Fakulty všeobecného lékařství a  rektorem Univerzity Karlovy. V klíčových letech 1966-1969  a významně se zasloužil o úspěšné dokončení rekonstrukčních prací v Karolinu. Dne 25. listopadu 1968 zrekonstruované Karolinum slavnostně otevřel.

Prof. MUDr. Oldřich Starý, DrSc. (15. 6. 1914– 14. 1.1983), byl český lékař specializující se v oboru neurologie, vysokoškolský pedagog a v letech 1966–1969 rektor Univerzity Karlovy.

Autorem jeho busty je sochař Václav Frýdecký (8.9.1931-2.12.2011). Bustu darovala Univerzitě Karlově paní doc. Akad. mal. Emilie Frýdecká, vdova po sochaři Václavu Frydeckém.

Před pětapadesáti lety v místech historického Karolina, nebylo nic. Byl to zub času a plány tehdejších představitelů vysoké školy, které vedly ke stavebním změnám a v rámci ní i vybudování odpovídajících vstupních prostor třetí nejstarší funkční univerzitní budovy na světě.

S historií obnovy Karolina seznámil přítomné hosty prorektor pro tvůrčí a ediční činnost Jan Royt. Neopomněl zdůraznit, že rekonstrukce probíhala ve třech etapách již od poloviny třicátých let 20. století. Rozhodující byla ovšem třetí etapa obnovy areálu, tentokrát již pod vedením architekta Jaroslava Fragnera. Zahájena byla krátce po osvobození, takže již 600. výročí založení univerzity v roce 1948 mohlo být oslaveno v rekonstruované, ač ještě ne zcela zrekonstruované Velké aule. „Karolinum je národní kulturní památkou,“ připomněl prorektor Royt a při příležitosti odhalení busty dodal: „Je naší povinností předat ji nastupujícím generacím s dalšími moderními prvky.“

Osobnost profesora Starého (rektorem Univerzity Karlovy v letech 1966–1969) přiblížil ve své řeči přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN prof. Evžen Růžička. Profesor Oldřich Starý patřil k významným osobnostem české neurologie a do historie se zapsal i svou odvahou a občanským postojem v roce 1968, kdy byl jedním ze spoluorganizátorů pohřbu Jana Palacha. 

Návštěvníci získali informace o historii Karolina a měli možnost se zúčastnit komentované prohlídky zaměřené na architektonické úpravy Jaroslava Fragnera.

 

 

 

 

 

 

 

 

Historie rekonstrukce Karolina: 

V roce 1920 bylo Karolinum přiřčeno do vlastnictví Univerzity Karlovy v Praze (dříve vlastnila Německá univerzita v Praze). Po dlouhých sporech bylo v roce 1934 české straně přiznáno i celé historické Karolinum. Bezprostředně se zahájilo jednání o rekonstrukci budov Karolina. V letech 1934-36 probíhaly statické a stavebně historické průzkumy.

V době dokončení průzkumů a přípravy architektonické soutěže na obnovu areálu zasáhla Prahu německá nacistická okupace a následovalo násilné převzetí Karolina opět Německou univerzitou.

Německá strana převzala architektonické dokumentace a obnova Karolina byla svěřena německému pražskému architektu Josefu Zaschemu. Válečná léta finančně nepřála rozsáhlým architektonickým úpravám areálu, byly provedeny jen některé stavebně zajišťovací práce – především ve Velké aule.

Po válce byla renovace Karolina svěřena roce 1946 českému architektu, profesoru ČVUT Jaroslavu Fragnerovi. V první fázi byla zrekonstruována slavnostní Velká aula, kde se v roce 1948 konaly oslavy výročí 600 let založení UK.

Ve druhé etapě byly rekonstruovány přízemní prostory někdejšího Rotlevova paláce, upraveno bylo vnitřní nádvoří a instalována socha Jana Husa od sochaře Karla Lidického. Etapa byla slavnostně završena u při příležitosti 550 let výročí Kutnohorského dekretu v roce 1958.

Dále se přistoupilo k přestavbě vstupní haly, prostor pro sídlo rektorátu UK a přilehlých objektů.

Celá rekonstrukce byla dokončena v roce 1968, až rok po architektově smrti. 

Fragnerova rekonstrukce respektovala původní středověké uspořádání Karolina a snažila se pietním způsobem dochovat co nejvíc původních středověkých prvků, přesto se nezalekl propojit starou historickou budovu s prvky novými ve formě moderního průčelím, nových propojovacích komunikačních tras a četného moderního detailu.

Foto: René Volfík

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství