Studenty je třeba vytřídit

„Věřím, že 1,8 miliardy, které poptávají vysoké školy, by mohly být dokonce navýšeny o nějaké stovky milionů korun,“ říká Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. Dostudovat ale nemůže každý.

* LN Jak proběhlo před týdnem setkání s indickým prezidentem Rámem Náthem Kóvindem?

Bylo to velmi zajímavé. Pan prezident strávil na Univerzitě Karlově asi hodinu a půl. Kromě prohlídky Karolina došlo i k představení publikací, které naši kolegové z Filozofické fakulty UK a vydavatelství v průběhu desetiletí vydali v hindštině i jiných jazycích, což jej velice překvapilo. Mile jej překvapila i zdravice čtyř českých studentů proslovená v hindštině, tamilštině, sanskrtu a bengálštině. Pak s nimi chvilku i neformálně rozmlouval. A obdržel zlatou medaili UK za rozvoj vztahů mezi Indickou republikou, ČR a námi.

* LN Kolik je dnes na Univerzitě Karlově indických studentů?

V současné době je to 160 studentů v různých oborech – studují medicínu, ale i společenské vědy. Domlouvali jsme se s naším velvyslancem v Indii, že spolupráci posílíme. Počátkem příštího roku se v Indii účastníme významné vzdělávací konference a součástí budou i naše návštěvy na tamních předních univerzitách; chceme zásadně rozšířit spolupráci ve vědě a výzkumu. Je třeba si uvědomit, že jde po Číně o druhou nejlidnatější zemi světa s velmi dynamickou ekonomikou. UK je v kontaktu s indickou kulturou a vědou přes 160 let.

* LN Kolikátá je to hlava státu, se kterou jste se setkal?

Řekl bych, že to budou tak dvě desítky… (počítá) Je to pestré. Jsou mezi nimi prezidenti Singapuru, Mongolska, monacký i lichtenštejnský kníže, Jindřich Lucemburský a premiéři.

* LN Dost jednání jste ale měl teď doma – na ministerstvech školství a financí coby předseda České konference rektorů. Dostanou vysoké školy přidáno poptávaných 1,8 miliardy korun?

Ohledně rozpočtu pro vysoké školy jsme jednali s ministrem školství Robertem Plagou, ale i s vicepremiérem Janem Hamáčkem a s ministryní financí Alenou Schillerovou, kdy jsme diskutovali nutnost úpravy rozpočtu vysokých škol nejen pro rok 2019, ale zejména ve střednědobém horizontu z hlediska nárůstu v jiných kapitolách – jak rozpočtu školství, tak i ve veřejné správě. Paní ministryně mi přislíbila, že se bude snažit upravit rozpočet v mezích možností do jednání vlády 19. září. Ještě se spolu setkáme. A já věřím, že návrh, který činí 1,8 miliardy korun, by mohl být dokonce navýšen o nějaké stovky milionů korun.

* LN Jak jste jí tu potřebnost zdůvodňoval? Na školách je například méně studentů…

Méně studentů je sice jeden faktor, ale tady jde hlavně o oblast mzdovou. Asi sedmdesát procent rozpočtu pro vzdělávací činnost míří totiž na mzdy zaměstnanců; jde také o kvalitu celého vzdělávacího procesu. Částka 1,8 miliardy už je predikována pro nový investiční program – myslí i na rekonstrukci kolejí, podporu vzdělávání na lékařských fakultách a učitelů pro učitele. Upozorňoval jsem ji také, že mzdové „nůžky“ ve veřejném sektoru, kde se navyšuje kolem deseti procent, se výrazně rozevírají a může docházet k velké diskrepanci mezi učiteli – budou tu učitelé první a druhé kategorie… Chceme to? Navýšení peněz pro regionální školství samozřejmě podporuji, ale nesmí se přitom zapomínat na vysoké školy.

* LN Před týdnem jsme psali o zajímavé aplikaci týkající se „studijní neúspěšnosti“, kdy v ČR nedostudovává dost studentů. Nemají školy rezervy, aby ušetřily i svoje zdroje?

Aplikace je to zajímavá, ale tohle je velmi komplexní, složité téma. Má více faktorů. Chceme, aby všichni absolvovali vysokou školu bez ohledu na to, zda něco umějí? Anebo je hodně „vytřídíme“? Když si řekneme, že bude platit první varianta, tak zaručená kvalita vzdělání půjde dramaticky dolů; všichni budou vědět, že titul „musejí dostat“. Bylo by zajímavé srovnat veřejné a soukromé vysoké školy, na nichž se, myslím, studijní úspěšnost blíží skoro ke stu procentům – tedy kromě těch, kteří tam opravdu nechtějí chodit. Podle mě bychom na veřejných školách měli dávat šanci studovat co nejširšímu počtu studentů, jak k tomu přistupuje třeba Rakousko a další země. V prvním ročníku se studenti rozdělí a poznají, zda je to opravdu studium, jemuž chtějí věnovat další léta svého života. A musejí se vyselektovat ti, kteří na to takříkajíc nemají.

* LN Tomu rozumím. Však také Karlova nebo Masarykova univerzita nemají se studijní neúspěšností nějaké velké potíže. Ale máme tu i technické obory, do nichž nastoupí v bakalářském studiu sto lidí, aby z téže „kohorty“ vyšlo na konci čtrnáct inženýrů…

Problém u technického vzdělávání je zjevný: jak chcete rozvíjet proklamovaný průmysl 4.0, když není povinná maturita z matematiky? To je skoro, jako bychom řekli, že se matematiku pořádně učit ani nemusíte. Pak jsou takovéhle důsledky. I my rovněž zaznamenáváme poklesy studentů přírodních věd anebo matematických oborů.

* LN Matfyz je jednou z fakult, na niž nově zamířil ERC Starting grant, který získal astrofyzik Ondřej Pejcha, další má Matyáš Fendrych z přírodovědy. Oba byli již dříve podpořeni z univerzitního programu Primus pro vědecké mladé týmy. Těší vás to?

Jsme tomu rádi. Právě tyto „primusy“ jsou totiž granty, jejichž cílem je pomoci těm, kteří mohou dosáhnout na ERC a získat jej. Vybrali jsme tedy šikovné lidi, jsme za to šťastni. A věřím, že i další držitelé půjdou v jejich šlépějích, protože to je cesta, jak posílit renomé naší vědy. Díky za rozvoj programu patří profesoru Zdeňku Strakošovi a prorektorovi Janu Konvalinkovi, kteří se přípravě plně věnují a s nimiž řešíme, jak získat více ERC grantů.

* LN Jsme v roce stého výročí Československé republiky. Co chystá Karlova univerzita?

Podzimní měsíce budou v duchu oslav české státnosti. Proběhla úspěšná výstava 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů, kterou navštívilo neuvěřitelných 8700 návštěvníků. V týdnu před 28. říjnem se uskuteční mezinárodní rektorská konference zaměřená na vznik států, otázky demokracie a role univerzit ve společnosti, které se zúčastní i rektorka Oxfordské univerzity anebo bývalý předseda Evropské komise José Manuel Barosso. Chystáme rovněž vědeckou konferenci k založení Československé republiky, dále večer k uctění památky M. R. Štefánika, slavnostní shromáždění v Karolinu anebo vydání řady publikací. Na konci roku vystavíme univerzitní insignie i zakládací listiny, jejichž nově získané originály (papežský souhlas Klimenta VI. a notářský opis z roku 1347 – pozn. red.) budou zřejmě představeny veřejnosti.

Lidové noviny | 17.9.2018 | Rubrika: Domov | Strana: 2 | Autor: MARTIN RYCHLÍK

Zaúčtováno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví