Pocta Janu Ivanu Horbaczewskému

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy dnes proběhl seminář u příležitosti 165. výročí narození Jana Ivana Horbaczewského, prvního ukrajinského ministra zdravotnictví, dvojnásobného děkana česk lékařské fakulty a rektora Univerzity Karlovy a poté křest jeho knihy, přímo v místě, kde Jan Ivan Horbaczewski působil a přednášel. Zúčastnili se ho jak ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis, který se stejně jako Horbaczewski narodil v Ternopilské oblasti Ukrajiny a děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo.
„Nedá se mu upřít, že je vlastně zakladatelem české lékařské chemie a jeho tehdejší učebnice z let 1904 až 1908 byla vzorem pro další učebnice ještě mnohá léta poté. Letos se ji nakladatelství Karolinum podařilo vydat po více než sto letech v celém čtyřsvazkovém vydání podruhé,“ řekl emeritní přednosta Ústavu lékařské chemie 1. LF UK profesor Stanislav Štípek.
 

Hrob profesora Jana Ivana Horbaczewského na hřbitově Šárka

Společně s panem profesorem Stanislavem Štípkem jsme tzv. strážci odkazu profesora Horbaczewského v Česku.

Profesor Horbaczewki zasáhl do celé řady oblastí biochemie. Začínal přitom na fyziologickém ústavu, ale později ho oslovila chemie a biochemie. Věnoval se mimo jiné výživě, třeba tím, jak štěpit jinak nestravitelný elastin na stravitelné části. Zajímala ho také nutriční hodnota potravin, například lišejníků. V té době byla válka, a on přišel na to, že i z lišejníků se dá udělat nutričně bohatá polévka.

Profesor Horbaczewski se však pokusil i o výrobu cukru ze dřeva, a to ze stejných důvodů – přemýšlel o tom, jak přispět k lepší výživě obyvatelstva vyhladovělého válkou. Ukázalo se, že to lze udělat, ale jen za působení velmi silných kyselin, například kyseliny sírové, v koncentracích až sedmdesát procent, a není to tudíž moc ekonomické. Nicméně zasáhl rovněž do toxikologie. Jedna z jeho prací je věnována tomu, jak vyloučit olovo z těla. Poukazoval na fakt, že olověné vodovodní trubky jsou zdraví škodlivé. I proto se zasloužil o vybudování vodovodní sítě v Česku a zaváděl u nás správná hygienická opatření pro vodovodní potrubí. K nejslavnější práci Horbaczewského ovšem patří syntéza kyseliny močové a na popis této práce mu stačilo pouhých šestačtyřicet řádků.

Pietní akt u příležitostipř 165. výročí narození profesora Jana Ivana Horbaczewského na hřbitově Šárka za účasti představitelů Velvyslanectví Ukrajiny, vedení UK a 1. LF UK

Jeho první vědecké práce vznikaly ještě ve Vídni, například zmíněná syntéza kyseliny močové, ale další už jsou v češtině. V roce 1885 už česky popsal, jak v lidském organismu vzniká kreatin. Některé pokusy přitom tehdy dělali vědci sami na sobě. Bylo by zajímavé, co by na to řekly etické komise, kdybychom něco podobného zkusili nyní my, po sto padesáti letech.

V rodném domě zakladatele české lékařské chemie v městě Zarubynci na Ukrajině je nyní muzeum. Pohřben je však v Praze na hřbitově Šárka – právě tam k jeho hrobu položil rektor Univerzity Karlovy při příležitosti vzpomínkové akce věnec.

Foto: Michal Novotný, Martin Pinkas

Označeno v Jiné, Konopí pro léčebné účely a alkohol, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví