Česko! A jako dál? o Evropské unii tentokrát v Brně

Devět politických kandidátů do eurovoleb a současných europoslanců si ze všech jednadvaceti pozvaných kandidátů se sešlo dnes v Brně. Konala se tu včera v podvečer již čtvrtá zastávka z cyklu debat, kterou loni v říjnu zahájila Univerzita Karlova v rámci projektu Česko!A jak dál?, který vznikl jako snaha diskutovat o otázkách, které se týkají každého z nás a jež si chtě nechtě klademe, ať už je to problematika sucha, či dopravy.

Tématem byla tentokrát Evropská unie. Zcela zaplněný sál brněnského Impact Hubu spontánně tleskal a občas se i otřásal výbuchy smíchu. Osobně mi vadí, že v politice nikdo neskládá účty, a když, tak je to velmi podobné akademickému světu. Za to, co se nepovede, může rektor, a co se povede, je zásluha fakult.

 Měli bychom si lépe uvědomovat, čím vším pozitivním nám členství v EU přispívá jak ve vzdělávání, tak v rozvoji podnikání a dalších oblastech, které mnohdy ani nevnímáme. Myslím si, že základní znalostí studentů by měla být znalost o Evropské unii a fungování jejích institucí. Vzdělávání o české historii spíše patří na základní a střední školství, studenti na vysokých školách už by měli být natolik inteligentní, že by měli přicházet již patřičně vzděláni. V otázce všeobecných znalostí o EU je deficit na straně školství a v současné době se to řeší spíš více či méně formálními diskuzemi.

Debata politiků a akademiků se vedla hlavně kolem politiky, rozdělení kompetencí mezi jednotlivými evropskými institucemi a nad tím, co jsou vlastně národní zájmy Česka v Evropské unii. Veřejnost zase zajímalo euro, brexit a uvažovaný vznik „evropské armády“. Zúčastnila se jí také celá řada studentů brněnské Univerzity obrany, která patří ke spolupořadatelům cyklu diskuzí a měli hodně otázek. Mimo jiné i na legislativu omezující zbraně.

Velký potlesk také sklidil podnikatel a spolumajitel společnosti Kiwi Jiří Hlavenka, který odpovídal z praxe. „Díky Evropské unii jsme součástí jednotného celku na velkém území, který má jednotná pravidla, a z toho podnikatelé mohou velmi dobře těžit,“ uvedl svůj příspěvek k roli Česka v EU. Podnikatelům nevadí pravidla diktovaná EU. Sice jsme zvyklí trochu nad tím plakat, ale pravda je, že my podnikatelé se přizpůsobíme. A ta pravidla jsou potřeba, a to i ohledně jistých digitálních regulací na internetu, což je něco, co budí velké vášně,“ řekl.

Prorektora pro vědu Jana Konvalinku z Univerzity Karlovy zase zajímalo, zda by pozvaní politici podpořili poměrně velkoryse navržený rozpočet EU na vědu a vzdělávání. Ten však nyní přes Evropský parlament neprošel. Evropský politik a hlavně současný kandidát na post předsedy Evropské komise Jan Zahradil diplomaticky odpověděl, že peníze na vědu a výzkum jsou až ve druhé řadě z nutných dohodnutých výdajů priorit. A navíc by podle něj nebylo fér zatížit rozhodnutím o výrazném navýšení prostředků politiky, kteří přijdou do Bruselu až po nich a nemohli o sedmiletém rozpočtu hlasovat.

Během dne jsem pozdravil studenty na univerzitním stánku. Celý den tu na brněnském náměstí Svobody diskutovali s občany o tom, jak EU funguje. Šířit fakta a pravdivé informace považuji za nesmírně důležité v každé oblasti, proto jim chci za jejich včerejší aktivitu moc poděkovat.


Na samotný závěr jsem si nechal výsledek ankety, který mě plní optimismem. Občanů na ulici i na sociálních sítích jsme se ptali, co by mělo Česko v dalších 15 letech v EU dělat – posilovat členství, přijmout euro či snad unii opouštět. Mám radost, že nejvíce lidí, přes 80%, se vyslovilo pro posilování našeho členství, s eurem či bez něho. 

Další z řady veřejných debat se nyní bude konat až po eurovolbách. To už bude jasné, jaké je rozdělení sil a kdo z přítomných devíti politiků dostane vstupní kartičku do Evropského parlamentu.

Foto. Jiří Salik Sláma

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví