Univerzita Karlova spolupořádala mezinárodní sympozium u příležitosti 200. výročí smrti bývalého rektora UK Kašpara Rojka   

Reprezentační prostory Karolina  hostily mezinárodní sympozium u příležitosti 200. výročí úmrtí Kašpara Rojka, prvního Slovince, který stanul v čele Univerzity Karlovy. 

Rektor UK Tomáš Zima, předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera, předseda Národní rady Slovinské republiky Alojz Kovšca

 

Profesor Zdravko Kačić, rektor Univerzity v Mariboru,

Sympozium se konalo za velkého zájmu a přítomnosti řady významných hostí z veřejné a politické sféry. Vystoupili na něm například Alojz Kovšca, předseda Národní rady Slovinské republiky, profesor Zdravko Kačić, rektor Univerzity v Mariboru, Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu ČR, Angelina Trajkovski, chargé d’affaires a.i. Slovinské republiky v České republice či primátor Mariboru Andrej Fištravec.

Velice mě těší, že si díky odkazu Kašpara Rojka a také Antona Miheliče můžeme připomínat úzké vztahy se slovinskými partnery, které přetrvávají dodnes a věřím, že se budou rozvíjet i nadále. Univerzita Karlova dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou v Mariboru na základě bilaterálních smluv programu Erasmus+ a meziuniverzitní dohody.                  

Jaroslav Kubera, předseda Senátu Parlamentu ČR

Na sympoziu, které pořádala Univerzita Karlova spolu se slovinskou Univerzitou v Mariboru, vystoupila řada předních osobností obou univerzit. Ve svých příspěvcích zmiňovaly nejen život a dílo Kašpara Rojka (1744–1819), ale rovněž i historii a současnost česko-slovinských vztahů. Hovořilo se také o Antonu Miheličovi (1748–1818), který byl druhým rektorem slovinského původu na Univerzitě Karlově, pocházel z medicínského prostředí a napsal první pražskou učebnici farmakologie.

Čeští vědci a politici měli na Slovince historicky velký vliv. Česká vnitropolitická situace řadu let povzbuzovala slovinské vzdělance, aby po ukončení studií zůstávali na českém území a mohli se uplatnit ve svých oborech“, dodal Alojz Kovšca, předseda Národní rady Slovinské republiky.

Alojz Kovšca, předseda Národní rady Slovinské republiky

Kašpar Rojko se narodil 1. ledna 1744 nedaleko Mariboru, ve kterém později získal své první vzdělání. Univerzitní studium absolvoval v Grazu a ve Vídni. Roku 1766 nastupuje dráhu římskokatolického kněze, přičemž stále pokračuje v akademické kariéře. V letech 1773-1782 působí na univerzitě v Grazu nejdříve jako profesor logiky, metafyziky a etiky, později jako profesor církevních dějin. Poté, co byla Univerzita v Mariboru roku 1782 zavřena císařem Josefem II., odchází Kašpar Rojko do Prahy.
  
Na pražské univerzitě dostal Kašpar Royko místo vyučujícího církevních dějin. Během akademického roku 1790-91 byl zvolen děkanem teologické fakulty a o sedm let později se stává rektorem. Oblíbeným se stal zejména pro své kritické přednášky, ve kterých zpochybňoval neomylnost církevních koncilů. Jedním z nejpalčivějších témat byla jeho snaha o to, přimět římskokatolickou církev k rehabilitaci Jana Husa. Jeho dvoudílné Dějiny velkého kostnického sněmu se kvůli Roykovým neortodoxním názorům na tzv. Index Librorum Prohibitorum, dostaly na seznam knih, které katolická církev zakazovala svým věřícím číst. 
 

 

 

 

 

 

 

Foto: Vladimír Šigut

 

 

Označeno v Jiné, Média, Politika, Věda a výzkum, Vysoké školství, Zdravotnictví